22. 11. 2016 jsme se přes Shanghai vydali do Thajska do Bangkoku, odkud jsme se přesunuli na ostrov Ko Chang. Po týdnu lenošení na pláži jsme se vrátili do Bangkoku a odletěli do Vietnamu, kde jsme za 10 dní viděli základní zajímavosti. Přes Shanghai jsme se vraceli do Prahy, kde jsme přistáli 13. 12. 2016. Dlouhé lety jsme letěli s China Eastern Airlines, kterým, přestože nejsou špičkové, nemám v podstatě co vytknout. Unikátní je ranní cvičení tai-chi před přistáním v Číně.

Shanghai jsme věnovali dva celé dny, což je čas, který dle mého názoru na prohlídku nejvýznamnějších zajímavostí stačí. Udělení krátkodobého víza není při předložení navazujících letenek žádný problém. Při listopadové návštěvě nám skoro celý den pršelo a byla celkem zima, naopak v prosinci bylo krásně a teplota se blížila 20 stupňům. Shanghai je oproti Pekingu jiná, těžko lze jedno město označit jako hezčí, možná mne trochu více zaujal Peking.

 V Thajsku jsme přímo z letiště zamířili na ostrov Ko Chang, kde jsme se ubytovali stejně jako v roce 2012 ve vesnici Kai Bae. Ostrov opět nezklamal, hodnotím ho na podobné úrovni jako ostrovy na jihu Thajska. Oproti roku 2012 jsem měl pocit, že ubylo turistů, zejména turistů z Ruska.

Ve Vietnamu jsme začali severem, z Hanoje jsme jeli na výlet do hor do oblasti Sa Pa a do zátoky Ha Long. Všechna tato tři místa mi přišla velmi zajímavá. Poté jsme přeletěli do středního Vietnamu, kde se nám nejvíce líbilo v městečku Hoi An. Následoval přelet do Ho Ci Minh City, které hodnotím jako výrazně méně zajímavé oproti Hanoji.
Cenová úroveň Vietnamu je o něco nižší než v Thajsku. Kuchyně je velmi rozmanitá a dobrá. Hromadná doprava funguje dobře, na dlouhé vzdálenosti jsou vhodné vnitrostátní přelety, které jsou levné (Air Asia, VietJet, JetStar, někdy i Vietnam Airlines). Moře jsme vyzkoušeli pouze ve středním Vietnamu a oproti Thajsku je výrazně slabší (nehledě na zrovna vyhlášený zákaz koupání kvůli vlnám). Ostrov Phu Quoc údajně nabízí hezké pláže.
Většina lidí pohybujících se v turistickém průmyslu mluví dobře anglicky, francouzština už dost vymizela. Z různých cestopisů jsme byli připraveni na velmi nepříjemné lidi a nepoctivé obchodníky, a musím konstatovat, že jsme byli v tomto ohledu příjemně překvapeni.
Vietnam bych nehodnotil jako nejzajímavější zemi v jihovýchodní Asii, zejména severní Vietnam je však velmi pěkný a kvůli jídlu, atmosféře i cenové úrovni určitě stojí za návštěvu.