V polovině listopadu 2015 jsem vyrazili na měsíc do Singapuru, Myanmaru (Barmy) a jižního Thajska. Odlétali jsme z Budapešti, kde jsme strávili 1 den, přílet byl do Frankfurtu, odkud jsme jeli rovnou z letiště do ČR. Během cesty tam i zpět jsme se stavili v Pekingu.
Hlavní lety jsme letěli s Air China, kterou hodnotím jako průměrnou, ničím nepřekvapující leteckou společnost. Lety po Asii jsme absolvovali s dnes již neexistujícími Tiger Air a s Air Asia, kterým není co vytknout.


Peking jsem navštívili cestou tam na půl dne, kdy jsme stihli rozsáhlý Chrám nebes a olympijský areál, který nás překvapil tím, kolik lidí ho navštěvuje (na rozdíl od mnoha jiných bývalých olympijských areálů). Cestou zpátky jsme měli na prohlídku města celý den, jehož značnou část jsme věnovali centru se Zakázaným městem. Výlet na Velkou čínskou zeď jsme nestíhali.
Peking je jiný než Shanghai, obě města jsou něčím zajímavá a neumím říct, které se mi líbilo lépe. Obě určitě stojí za návštěvu, je však třeba počítat s tím, že v listopadu a prosinci je tu opravdu zima. Udělení bezplatného tranzitního víza není problém.

  Singapur jsme navštívili po 11 letech a bylo v něm mnoho nového a zajímavého. Osobně ho hodnotím jako jedno z nejzajímavějších měst na světě. Nejhezčí je centrum kolem Marina Bay, sousedící Sands a Gardens by the Bay ho rozšiřují o další zajímavé atrakce. Na základní prohlídku města stačí den, většinu zajímavostí lze stihnout za 3 dny.

Myanmar je pro mne jedna z nejatraktivnějších zemí na světě, Bagan je stejně zajímavý jako Angkor. Druhé nejatraktivnější místo je podle mne jezero Inle a jeho okolí. Mandalay samo o sobě tak hezké není, ale v okolí je spousta zajímavých míst. V Yangonu je krásná Shwedagon Paya, jinak město za moc nestojí.
Myanmar již není neobjevená země, nejvíce turistů je zde pravděpodobně z Francie. Na hlavních cílech jsou na návštěvníky dobře připraveni a infrastruktura je zde kvalitní, včetně hromadné dopravy mezi nimi. Na druhou stranu existují v zemi místa, kam se nedá dostat buď vůbec, nebo komplikovaně a draze.
Lidé v Myanmaru jsou velmi vlídní a funguje zde velká pospolitost v rámci vesnic.
Nepříjemný je všudypřítomný prach a horší úroveň běžných stravovacích zařízení. Pivo je levné a Myanmar je jediná země, kde se nám podařilo navštívit všechna (tedy obě) vinařství.
Cenově je Myanmar zhruba srovnatelný s okolními státy, relativně drahé je na asijské poměry vstupné, na druhou stranu místa stojí za to.

  V Thajsku jsme jeli přes Bangkok na Ko Phi Phi, odkud jsme před 11 lety odjížděli 14 dní před tsunami. Turistická infrastruktura zde byla kompletně obnovena, návštěvníků je mnohem víc než dřív, ale ostrov je pořád krásný. Je zde neskutečně živo, což nemusí každému vyhovovat.
Pokračovali jsme na Ko Lanta, která je o poznání klidnější, na druhou stranu pláže jsou zde podle mne o něco méně atraktivní. Atmosféra je však pohodová a šnorchlovací výlety k ostrovům jižně od Ko Lanta jsou opravdu pěkné.
Odlétali jsme z Phuketu, kde jsme navštívili jen stejnojmenné město, které nás nijak zvlášť nezaujalo. Pláže nás na tomto ostrově také moc nelákaly.
Thajsko nás opět nezklamalo, je zde dobrá úroveň služeb, příjemné ceny a perfektní jídlo.